Ostrov Ilest-louis a okolí
ILEST-LOUIS (ostrov sv. Ludvíka) Nejmenší pařížský ostrov se zajímavými budovami a nábřežím je jedním z nejhezčích míst hlavního města. Původně zde byly dva ostrovy – Ile aux Vaches (Ostrov krav) a Ile Notre-Dame (Ostrov Matky Boží), které byly v I. 1627-64 spojeny. Přitažlivý vzhled a nebývalý klid učinily z ostrova čtvrť aristokratických paláců (např. palác de Lauzun).
Église St-Louis-en-PIle (kostel sv. Ludvíka Na ostrově,), který byl vystavěn v 1. 1664-1726, má bohatou ornamentální výzdobu.
Quai St-Michel (nábřeží sv. Michala), na tomto nábřeží se prodávají knihy klasické literatury, je proto dobře známo studentům.
Petit pont (Malý most) postavený r. 1853 na místě kdysi nejstaršího pařížského mostu; původně dřevěný románský most byl r. 1185 vystaven z kamenů za biskupa M. ze Sully, architekta katedrály Notre-Dame.
Quai de Montebello (nábřeží Montebello), v těchto místech, mezi Malým mostem a mostem Double, bývalo za středověku přístaviště, kde se z vorů skládalo dřevo na topení i na stavby.
Square René-Viviani (náměstí René-Viviani) je zajímavé tím, že zde roste nejstarší strom Paříže (kromě dřevin v Botanické zahradě). Dnes již podpíraný akát přivezl r. 1680 ze Severní Ameriky francouzský botanik Robin (podle něhož byl také strom pojmenován: francouzsky akát = le robinier) a zasadil ho na tomto místě.
Église St-Julien-le-Pauvre (kostel sv. Juliána Pohostinného), do 6. stol. se na místě dnešního kostela vystřídalo několik kaplí. Současná podoba mu byla dána v 1. 1165-1220. Ve 13. až 16. stol. se tu konala univerzitní shromáždění a volil se tu rektor. V r. 1655 se kostel stal nemocniční kaplí. Od r. 1889 je zasvěcen katolické (melchitské) církvi. Od kostela je okouzlující pohled na Cite.
Église St-Séverin (kostel sv. Severýna), v 6. stol. tu žil poustevník Severin. Normané oratoř vypálili a na jejím místě byla postavena kaple a později kostel, který přijal jméno jiného svatého Severýna, evangelického kněze. Koncem 11. stol. kostel sloužil jako farní pro celý levý břeh. Ve 13. stol. budova přestavěna v gotickém stylu. Přestavby v pozdně gotickém slohu trvaly až do r. 1530. Interiér doznal změny v r. 1681; byl vyzdoben mramorem, dřevem a malbami.
Quai de la Tournelle (nábřeží Tournelle), nabízí také krásný pohled na Notre-Dame. V 17. stol. tu v č. 47, bývalém hotelu Martin, žily mladé dívky zabývající se charitativní činností; dnes je tu otevřeno Musée de l’Assistance publique (Muzeum péče o veřejné blaho; denně 10.00-17.00, kromě Po. Út, svátků a srpna).
Pont de Sully (most Sully), protíná cíp ostrova St-Louis a pochází zr. 1876.
Square Henri-Galli (náměstí Henri Galii), ve středověku tu býval klášter celestýnů, dnes budova přeměněna na kasárna.
Quai des Célestins (nábřeží celestýnů) nabízí další zajímavý pohled na katedrálu Not re-Dáme a ostrov St-Louis, se kterým je spojeno mostem Marie.
Quai de l´Hotel de Ville (Radniční nábřeží; M: Hótel-de-Ville), konči na Pláce de l´Hotel-de-Ville (Radniční náměstí). Ve středověku tu bylo shromaždiště nepracujících nebo nezaměstnaných dělníků, náměstí tehdy neslo (až do r. 1830) název Příbřežní (fr. de la Greve, odtud výraz la greve – stávka). Až do i. 1789 sloužilo jako pařížské po prav i stě (prostý lid a měšťane byli věšeni, šlechtici stínáni sekerou nebo mečem, kacíři a čarodějnice upalováni, vrazi vplétáni do kola, za urážku krále se čtvrtilo).
Hotel de Ville (Radnice, M: Hótel-de-Ville), se stavbou se započalo ve stylu italské renesance v r. 1533, práce byly ukončeny začátkem 17. stol. Budova byla značně poškozena za Velké francouzské revoluce, později v revolučních dnech a téměř úplně vyhořela za Pařížské komuny na jaře r. 1871. Rekonstrukce proběhla v I. 1874-82 v novorenesančním duchu, hlavní fasáda je kopií ze 16. stol. V nikách na průčelí je umístěno 146 soch (personifikace francouzských měst a slavné osobnosti). Reprezentační místnosti je možné si prohlédnout vidy v Po V 10 JO (vchod z rue de Rivoli 29).
Eglise St-Gervais-St-Protais (kos tel sv.-Gervaise-Protaise), původní pozdně gotická stavba byla dokončena v r. 1657, hlavní průčelí bylo vybudováno v 1. 1616-21. Uvnitř náhrobky mnoha slavných osobností, vitráže ze 17. stol., zajímavá klenba, nejstarší pařížské varhany z r. 1601. Chrám byl těžce poškozen německými granáty v r. 1918, při mši bylo tehdy usmrceno 160 lidí.
Quai des Gesvres (nábřeží Gesvres), začíná u mostu Arcole, rekonstruovaného v r. 1888, a je z něho pěkný výhled na díla prefekta Haussmanna (nemocnice, policejní prefektura, obchodní soud) a na Justiční palác.
Pont Notre-Dame (most Notre-Dame), odpovídá na druhé straně ostrova Malému mostu; původně se v římském období nazýval Velký. Za nájezdů Normanů byl zničen a obnoven na pilotech v r. 1413. Byl to první pařížský most, který dostal své jméno oficiálně a budovy, které se na něm nacházely, byly jako první očíslovány. Most se r. 1499 zřítil a po jeho rekonstrukci na něm byly postaveny stejné domy. Vzhledem k tomu, že tudy vedla cesta králů při slavnostním vjezdu do Paříže, byly fasády domů bohatě zdobeny. Známý je zejména vývěsní štít, který v 18. stol. maloval Watteau pro obchodníka s obrazy Gersainta (dnes v berlínském Charlottenburgu).
Pláce du Chátelet (náměstí Chátelet, M: Chátelet, RER Chátelet-les Halley, Rambuteau, Strasbourg-St-Denis, Pláce du Chátelet), jméno náměstí připomíná již neexistující pevnost (le Grand Chátelet).
Uprostřed stojící fontána (du Palmier) z r. 1808 evokuje Napoleonova vítězství, sochařská výzdoba (sfingy) z r. 1858.
Theatre Musical de Paris (Pařížské hudební divadlo), do r. 1980 divadlo du Chátelet.
Theatre de la Ville (Městské divadlo), do r. 1968 divadlo Sarah Bernhardtové.
Obě budovy stojící na protilehlých stranách náměstí pocházejí z r. 1862 a jsou dílem arch. Daviouda.
Tour St-Jacques (věž sv. Jakuba), původně zvonice kostela sv. Jakuba vystavěného za Františka 1. ve stylu plaménkové gotiky a zbořeného r. 1802. Od tohoto cechovního kostela pařížských řezníků ve středověku vycházely na cestu do Santiaga de Compostella spatřit světcův hrob (sv. Jakub Větší, jehož symbolem se stala poutnická hůl a mušle). Na trávníku věží pamětní deska připomínající sty na toto nejslavnější poutní místo středověké Evropy. Socha B. Pascala upozorňuje na jeho slavné pokusy s tíží V/duchu, které konal na vrcholu věže (52 m) v r. 1648. Dnes je na vrcholku místěna meteorologická stanice. Quai de la Mégisserie (nábřeží jirchářů). U náměstí Chátelet začíná pont au Change (Most Směny), vybudovaný v 9. stol. Karlem Lysým; osídlili jej směnárníci a zlatníci. Domy zde byly Ink stěsnány, že bylo možné přejít přes most, aniž by chodec uviděl Seinu. Na tomto místě si cizinci přicházející do Paříze měnili peníze. Do současné podoby byl most rekonstruován za Druhého císařství. Název dostalo nábřeží od jirchařů, kteří tady ve velkém zápachu zpracovávali ovčí kůže. O kus dál sídlili verbíři, jejichž úkolem bylo získávat dobrovolníky do armády.
Samaritaine (obchodní dům), stojící na začátku Nového mostu (Pont Neuf) dostal své jméno podle sochy Samaritánky dávající pít Kristovi. Tato šopa stála u čerpadla pod mostem, které zásobovalo vodou Louvre a Tuilerijskou zahradu. Z horní terasy obchodního domu je překrásný výhled na celou Paříž.
Église St-Germain-l’Auxerrois (kostel sv. Germána z Auxerre, M: Louvre), během pěti století kostel prošel složitým stavebním vývojem. Z původního románského, vzniklého na místě svatyně pobořené Normany, se zachovala věž; kněžiště, portikus (1435-99) a hlavní loď jsou z různých fází gotiky, portál renesanční. Od 14. stol. byl St-Germain farním kostelem francouzských králů. Odtud zazněl signál (v noci 24. 8. 1572) k vyvražďování francouzských protestantů (tzv. Bartolomějská noc). Za Velké francouzské revoluce byl poškozen (skladiště pícnin), znovu vypleněn r. 1831. Jeho restaurace proběhla v 1. 1838-55 (arch. Baltard, Lassus). Je zde pochována řada známých umělců (např. Malherbe, Boucher, Nattier, Chardin, Van Loo, Coysevox, Coustou, Le Vau, Soufflot). Uvnitř cenná umělecká díla: sochy Panny Marie a jiných světců ze 13. a 14. stol., vitráže z konce 15. stol., vlámský oltář z poč. 16. stol., varhanová skříň a lavice ze 17. stol., zajímavé ukázky moderního sakrálního sochařství (A. Dubos). Novogotická zvonice nese proslulou zvonkohru s 38 zvony (koncerty každou St 13.30-14.00).
