Parky

Kromě známého Boloňského lesíka, který je největším parkem v Paříži, nabízí známé město na Seině i řadu dalších klidných do zelena zabarvených míst k odpočinku.

Bois de Vincennes / Vincennský les

Bois de Vincennes (Vincennský les; M: Porte-Dorée, Cháteau-de-Vincennes, RER Nogent-sur-Marne), v r. 1860 postoupil císař Napoleon III. les (rozloha 934 ha) městu Paříži a postaral se o jeho přeměnu na anglický park (dnes se park však nachází mimo katastrální území hlavního města). I v mnoha jiných bodech se historie a současnost tohoto parku nápadně shoduje s Buloňským lesíkem (vybavení sportovišti, značenými cestami, umělými jezery, atrakcemi pro děti aj.), hlavními magnety se však staly zoologická zahrada v záp. a rozsáhlé výstaviště květin ve vých. části areálu.

Parc floral de Paris / Květinová zahrada a výstaviště

Parc floral de Paris (Květinová zahrada a výstaviště, M: Cháteau-de-Vin-cennes; vchod: Roníc de la Pyramide, denně 9:30-18.00, od I. 4. do 30. 9. do 20.00, So, Ne a o svátcích vstupné vyšší), zahrada byla založena v r. 1969 na ploše 28 ha a představuje stovky druhů okrasných rostlin rozčleněných do několika sektorů podle vegetační doby (tulipány, jiřiny, růže, kosatce, orchideje, pěnišníky, azalky, lekníny a lotosy), a poskytující proto v každou roční dobu nezapomenutelnou podívanou (skleníky s exotickou florou). V parku se pořádají každoročně výstavy květin. Jsou zde též umístěny sochy mnoha současných umělců (Calder, Giacometti, Agam, Stáhly aj.)

Parc Montsouris

Parc Montsouris (M: RER Cité-Universitaire),anglický park na ploše 16 ha s velkým umělým jezerem, kaskádami, pitoreskními umělými návršími a jinými kuriozitami byl vybudován v 1. 1868-78 arch. Alphandem na podnět prefekta města Haussmanna. Na jednom z pahorků je umístěn zmenšený model paláce tuniských bejů, který byl vytvořen pro výstavu v Paříži v r. 1867 a později samotným tuniským vládcem věnován městu. V bezprostředním sousedství je pařížská meteorologická stanice. Bulvár Jourdan odděluje park od Univerzitního městečka (Cité Internationale Universitaire de Paris). Na rozloze 40 ha bylo od r. 1925 vystavěno 37 pavilónů (fondations), v jejichž architektonické podobě se většinou zrcadlí stavební tradice země původu. Výjimkou jsou Le Corbusierovy realizace pavilónu Švýcarska a Brazílie (Fondations Suisse et Franco-Brésilienne). Celý areál je vybaven několika sportovišti, kulturními zařízeními (vlastní divadlo) apod. V současnosti zde žije více jak 5500 studentů ze 120 zemí světa.

Parc des Buttes-Chaumont

Parc des Buttes-Chaumont (M: Buttes-Chaumont), v místech dnešního parku se nacházely původně kamenolomy, po jejich opuštění zde byla městská skládka a smetiště. V 1. 1864-67 prefekt Haussmann na podnět císaře Napoleona III. rozhodl o využití prostoru jako městských sadů. Jámy vzniklé lámáním kamene byly zaváženy sutí z rozsáhlých bouracích prací, přírodních nerovností terénu bylo využito k vybudování umělých návrší a skal. Po vyhloubení jezírka, umělých krápníkových jeskyní a stavbě dalších atrakcí se stal park jedním z nejhezčích ve městě. Z belvedéru ve výšce 50 m korunovaném „antickým“ chrámkem se naskýtají zajímavé pohledy na Montmartre a severní předměstí Paříže (Saint-Denis).

Parc Monceau

Parc Monceau (M: Monceau nebo Courcelles), se nachází v jedné z nejluxusnějších částí města a je obklopen domy z konce 19. stol. Původní zahrada z r. 1778 byla v l.1852-62 přeměněna na tehdy módní anglický park se vzácnými dřevinami. Část výzdoby z 18. stol. se zachovala (naumachie, kolonáda, umělé pahorky a skály). Z doby kolem r. 1900 pochází většina soch slavných osobností (Maupassant, Chopin, Gounod, Thomas). K parku na východní straně přiléhají muzea Cernuschi a N. de Camondo. Park zažil svůj nejslavnější den 22. 10. 1797, kdy se zde uskutečnilo první‘ přistáni‘ padákem (prvním parašutistou na světě se stal André‘ Garnerin).