Římské období
Přibližně ve 3. stol. př. ti. I. přicházejí na místo dnešní Paříže Parisiové; tento keltský kmen pocházel původně od Rýna, později se rozdělil na dvě části: menší se usadila za mořem, v dnešní Velké Británii, a druhá část založila sídlo na soutoku řeky Seiny a Marný. Podle prvních známek o osídlení, obývali tito Keltové pravděpodobně pouze ostrůvek v Seině (Ile de la Cite).
Keltská obec Lutécie (římsky Lutetia) byla nejdůležitějším sídlem kmene Parisiů, jehož příslušníci se zabývali především rybolovem. Do historie se toto místo dostává zejména r. 52 př. n. 1. Tehdy Labienus v čele římské armády rozprášil Kelty, a ti opustili ostrov poté, co jej vypálili.
Později římské sídlo zaujímalo již také levý břeh Seiny a bylo opevněno. V r. 280 n. I. bylo po nájezdu Barbarů rozbořeno a znovu omezeno pouze na Ile de la Cite.
R. 380 n. I. město přijímá název Paris podle svého lidu a římský správce Julien se nechává jmenovat císařem. Archeologické vykopávky uskutečněné pod katedrálou Notre Dame dosvědčují, že (1té bylo v té době místem, kde sídlily vojenské a administrativní orgány s působností pro celou oblast.
