Vývoj po r. 1945
Poválečné období v Evropě je charakterizováno snahou o odstranění studené války. Paříž se často stávala dějištěm těchto jednání. Krátce po ukončení války – v r. 1946 – se zde začala chystat konference o míru. V hlavním městě Francie se rovněž konaly schůzky o bezpečnosti a o poválečném uspořádání Evropy. 22. září 1947 byl na Pařížské konferenci šestnácti států přijat program hospodářské pomoci Evropě, tzv. Marshallův plán.
První evropský summit se rovněž konal v Paříži ve dnech 10. až 11. února 1961. Na dalším zasedání v říjnu 1972 byl přijat program o rozšíření spolupráce v Evropě.
Tečkou za obdobím studené války v Evropě byla vrcholná schůzka 34 účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která skončila v Paříži 22. listopadu 1990 slavnostním podpisem pařížské Charty pro novou Evropu, vyjadřující společnou vůli Evropanů, Američanů a Kanaďanů spolupracovat při výstavbě svobodné, jednotné, bezpečné a hospodářsky prosperující Evropy.
V souladu s poválečným rozvojem ekonomiky a průmyslu dochází také k rozvoji architektury. Po období obnovy Paříže zničené válkou se začínají budovat moderní objekty, které ji staví mezi nejkrásnější města na světě. Mezi významné architektonické počiny je možno zahrnout výstavbu moderní čtvrti Defense, zpočátku velmi diskutované pro množství mrakodrapů, které údajně hyzdily vzhled starobylé Paříže. I když dnes tato obchodní čtvrť již nepatří mezi nejmodernější v Evropě jako v době svého vzniku v r. 1958, stala se místem vyhledávaným turisty, a to zejména poté, kdy zde byl u příležitosti 200. výročí Velké francouzské revoluce v r. 1989 vybudován nový vítězný oblouk, la Grande Arche.
Paříž se po r. 1945 stala moderním, výstavným velkoměstem zpočátku pod vlivem Le Corbusiera a v současné době se na jeho výstavbě podepisují i zahraniční architekti.
Ze zajímavých projektů poslední doby je možno jmenovat vybudování skleněných pyramid na nádvoří Louvrů a přeměnu nádraží Orsay v galerii moderního umění.
