Pantheon

Pantheon (denně 10.00-1730 hodin v létě, 10.00-12.00 hod a 14.00-17.00 hod. v zimě, kromě svátků), jeho umístění, kopule a slavné poslání z něho učinily zajímá vosi velmi často navštěvovanou. Kdy/ král Ludvík XV. r. 1744 v Metách vážně onemocněl, slíbil, že pokud se uzdraví, vystaví na místě napůl zbořeného kostela opatství sv. Genevievy nádhernou budovu. Když se uzdravil, pověřil markýze de Marigny, bratra Madame de Pompadour, aby jeho slib realizoval. Podle projektu arch. Soufflota vznikla pozoruhodná stavba o délce I 10 m, šířce 84 m a výšce 83 m. Kostel má tvar řeckého kříže a v jeho podzemí se prostírá‘ rozsáhlá krypta, kde jsou uložena těla mnichů. Výstavba Pantheonu byla zahájena v r. 1758, avšak nedostatek finančníci) prostředků ji velmi zpomaloval. Navíc r. 1778 pohyby půdy způsobily několik nepříliš vážných trhlin v již hotovém díle. Situace využili odpůrci Soufflota k výpadům proti němu; uštvaný architekt nakonec zemřel r. 1780 a stavbu v r. 1789 dokončil Rondelet, jeden z jeho žáků.

Konstituanta, francouzské ústavodárné shromáždění, rozhodla r. 1791, že napříště v kostele nebudou pořádány bohoslužby a bude zde ukládán „popel velkých mužů z doby francouzské svobody“. Byli to Mirabaeu, Voltaire, Rousseau; také Marat, ale ten tu zůstal jenom do Thermidoru.

Za císařství se Pantheon opět stal kostelem, za Restaurace potom místem, kde se ukládaly urny. R. 1885 bylo rozhodnuto uložit sem ostatky V. Huga.

K úpravám ve vnějším vzhledu došlo za Velké francouzské revoluce. Bylo zazděno 42 oken, která projektoval Soufflot; zdi byly sníženy a působí dnes mnohem prostším dojmem než původní stavba. Kolem kopule 117 m vysoké je ochoz s výhledem. Sloupy podpírají trojúhelníkové průčelí – první svého druhu v Paříži – na němž čteme „Velkým mužům vděčná vlast“; sochy Vlasti a Svobody jsou dílem sochaře Davida ďAngers z r. 1831.

Uvnitř Pantheonu postavil Soufflot řadu sloupů, které oddělují boční lodě namísto podloubí a podpírají horní zdobný pás, římsu a sloupkové zábradlí. Centrální kopule spočívá na sloupech spojených zdivem. Váha kopule se odhaduje na 10 tis. tun. Vrchní část je zdobena freskami, které objednal u malíře Groše Napoleon v r. 1811. Představují výjevy ze života svaté Genevievy.

Stěny Pantheonu jsou pokryty malbami, vytvářenými od r. 1877. Nejslavnější pocházejí od Puvise de Chavannes a zpodobňují opět historii patronky Paříže. Na pilířích jsou jména bojovníků z červencové revoluce r. 1830. Další sochy a fresky představují např. scény ze života svatého Diviše a Ludvíka, historii Jany z Arku, korunovaci Karla Velikého a další slavné postavy francouzských dějin.

V kryptě, která se prostírá pod celou budovou, je hned u vchodu urna obsahující srdce ministerského předsedy L. Gambetty. Naproti hrobce Rousseaua se tyčí „pocta Voltairovi“ předcházející sochu připisovanou Houdonovi, v blízkosti je hrobka Soufflota. V následujících místnostech jsou hroby maršálů Lannese a Marceaua, E. Zoly, L. Bradle, a dalších státníků, generálů, vědců a umělců.